Narodil se jako nejstarší syn Marie a Marka Slomšekových. Po gymnaziálních studiích v Celji absolvoval bohoslovecký seminář v Klagenfurtu, po vysvěcení na kněze (1824) dva roky působil jako kaplan v Bizeljsku a další dva v Nové Cerkvi u Celje. V roce 1829 byl vybrán za spirituála v Klagenfurtu, kde po devět let vyučoval bohoslovce slovinštinu. Od roku 1838 byl farářem ve Vuzenici, v roce 1844 byl jmenován kanovníkem katedrální kapituly ve Svatém Ondřeji a školním inspektorem. Už v této době byl literárně činný. V roce 1846 přijal úřad celjského faráře a krátce na to i biskupskou nominaci.
Biskupem ve Svatém Ondřeji a Mariboru
V roce 1846 byl jmenován do čela lavantské diecéze se sídlem ve Svatém Ondřeji ve východním Korutansku, sídlo biskupství však v souladu s přáním lidu později přenesl z poněmčeného území do Mariboru, ležícího v kraji obydleném Slovinci. Biskupské svěcení přijal 5. července 1846 v Salcburku z rukou kardinálaBedřicha Schwarzenberga, pozdějšího pražského arcibiskupa.[1]Biskupské heslo si zvolil podle sv. Ignáce z Loyoly: "Vše pro větší slávu Boží a spásu duší!" Snažil se povznést náboženský život, a to zvláště podporou lidových misií a duchovních cvičení. Energicky přistoupil k úkolu záchrany a rozšíření národního jazyka. Už v roce 1846 zahájil vydávání ročenky Drobtinice (Drobečky), v nichž publikoval své překlady (hlavně z němčiny), poezii, povídky, rčení a přísloví. V roce 1851 založil v Celji dosud existující nakladatelství Mohorjeva Družba, které popularizovalo slovinský jazyk vydáváním knížek pro děti. Velké úsilí vynaložil na povznesení slovinského školství. Několik školních učebnic bylo jeho dílem a některé z nich napsal ve spolupráci s jazykovědcem Franem Miklošičem. Mimoto složil a vydal množství národních a duchovních písní. V Mariboru z vlastních prostředků a z darů dal přestavět katedrálu a postavit biskupskou rezidenci, kanovnické domy a seminář. V roce 1851 založil bratrstvo sv. Cyrila a Metoděje, jehož cílem bylo náboženské sjednocení Slovanů a které mělo už v roce 1854 kolem 13 tisíc členů. Do 90. let 19. století počet členů bratrstva, spolupracujících na díle laického apoštolátu a sjednocení křesťanů východního i západního ritu, dosáhl 150 tisíc. Jako papežský legát pověřený vizitací benediktinských klášterů na území rakouské monarchie navštívil Čechy i Moravu a v Rajhradě se setkal s P. Františkem Sušilem.[2]Rajhradský klášter byl první, který v jeho vizitaci přišel na řadu. Tento klášter navštívil ve dnech 10.-14. května 1856, kdy pobýval nějaký čas ve Vídni. Zde nalezl nejkrásnější řád. Dne 27. května 1856 podal z Vídně zprávu brněnskému biskupovi, v níž mu blahopřál, že má ve své diecézi tak vzorný klášter, který je sídlem vzdělanosti a zbožnosti.[3] Pamětník z rajhradského kláštera na něho vzpomíná těmito slovy: "Slomšek byl velmi střídmý v jídle a nápoji, ale i ve slovu. Málo mluvil, zbytečného vůbec ničeho. Šat měl hrubý, ale srdce jemné. Košili bez zbytečných okras, bez manžet, z hrubého plátna, ale za to srdce ze zlata."[4]
Ve Slovinsku je po něm pojmenována řada ulic, náměstí, škol a dalších institucí a zasvěceno mu je několik kostelů.
Význam
Rozvíjení jednotného syntaktického a lexikálního systému v Slomšekově bohaté literární, vydavatelské a osvětové činnosti vytvořilo základy pro kodifikaci jednotného slovinského literárního jazyka a přispělo k jeho dalšímu rozvoji v rozmanitých oblastech jeho užití včetně slovesného umění. Slomšek zavedl jazykovědnou a matematickou terminologii a přispěl k rozvoji publicistického i vědeckého jazyka.
Snahy o jeho beatifikaci jsou starého data,[5] ale beatifikační proces byl završen až koncem 20. století.
Odkazy
Hrob pod oltářem kaple sv. Kříže v mariborské katedrále
↑RÁČEK, Blažej: Církevní dějiny v přehledu a obrazech, Praha: Vyšehrad, 1939, s. 618.
↑ eZMono/ Fran Kovačič: Služabnik božji Anton Martin Slomšek, knezoškof lavantinski. ezb.ijs.si [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
↑Vychovatelské listy: časopis posvěcený zájmům křesťanského školství. Ivančice: Katolický spolek českých učitelů na Moravě, 05.12.1901, 1(16), s. 246. ISSN 1805-6512. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:4a09e160-42a5-11ea-850c-5ef3fc9ae867
ŠAVLI, Jožko, Slovenski svetniki, Bilje: Studio Ro, Založništvo Humar, 1999 ISBN961-6097-03-2
RÁČEK, Blažej, Církevní dějiny v přehledu a obrazech, Praha: Vyšehrad, 1939. S. 678
HLADKÝ, Ladislav – RYCHLÍK, Jan - TONKOVÁ, Monika: Dějiny Slovinska, Praha: NLN, 2011
KOSAR, Franc; KLÍMA, František. Antonín Martin Slomšek, knížebiskup Lavantský, prísežný apoštolské stolice, měšťan Římský : jeho život a apoštolská činnost. Brno: Knihtiskárna benediktinská, 1882. 34 s. Dostupné online.
