Anglické účetnictví

Anglické účetnictví je jedním z pokusů o nahrazení podvojného účetnictví systémem dokonalejším. Vytvořil jej Edward Thomas Jones z Bristolu v roce 1795. Dal si jej patentovat a v roce 1796 jej popsal ve spisu Jones’ English System of Book-Keeping. ^[1]

Popis účetních knih a zápisů

Jonesovo účetnictví obsahuje tři základní knihy: inventář, deník a hlavní knihu. Inventář byl totožný s inventářem podle italského účetnictví, sloužil tedy k soupisu jmění a dluhů. Do deníku se zapisovaly všechny obchodní případy, úvěrní i hotovostní. Rozlišovaly se pouze kredity a debety – debety se zapisovaly do levého krajního sloupce, kredity do pravého krajního sloupce. Sloupec debet a kredit sloužil k zápisu částky transakce. Jeho funkce byla kontrolní – součet tohoto sloupce se musel rovnat součtu obou krajních sloupců. Deník dále obsahoval odkaz na stránku a účet hlavní knihy.^[2]

Deník anglického účetnictví

Hlavní kniha byla souhrnem jednotlivých účtů. Tyto účty obsahovaly sloupce kreditů a debetů, které byly dále rozděleny na čtvrtletí. Do těchto sloupců se pro jednotlivé případy zapisovaly pouze jejich datum, částka a odkaz na stránku deníku, přičemž každý účetní případ se zaznamenal pouze na jeden účet. Popis transakcí se připojil pouze k měsíčnímu součtu jednotlivých položek ve sloupcích uprostřed. Součet jednotlivých sloupců hlavní knihy se musel rovnat součtům sloupců v deníku. Při uzávěrce knih bylo nutno zjistit konečnou hodnotu zboží a majetku, která se zapsala do deníku.^[3] Rozdíl mezi debetní a kreditní stranou deníku poté představuje zisk či ztrátu.^[4]

Hlavní kniha Anglického účetnictví

Původní označení účtů

• Má dáti – Drs, Debtors,
• Dal – Crs, Creditors,
• Na vrub účtu – To,
• Ve prospěch účtu – By,
• Účet základní – Capital account,
• Účet rozvažný – Balance account,
• Účet ztráty a zisku – Profit & Loss Account,
• Účet věřitelů – Creditors,
• Účet dlužníků – Debtors,
• Účet zboží – Goods,
• Účet pokladní – Cash,
• Účet rimes – Bills receivable,
• Účet trat – Bills payable,
• Účet obchodních výloh – Expenses,
• Účet úroků a srážek – Discount & Interest,
• Účet zařízení – Furniture,
• Rozvaha – Balance Sheet,
• Hrubá rozvaha – Trial Balance,
• Kniha nákupní – Bought Book, Invoice-Goods, Purchase-Inwards Book,
• Kniha prodejní – Sold Book, Goods-Outwards Book,
• Kniha směnek – Receivable bills Book, Bill Book,
• Kniha směnek dlužných – Accepted bills Book,
• Kniha úvěrní – Account Book,
• Kniha různých zápisů – Day Book,
• Zásobník – Stock-book.^[5]

Význam anglického účetnictví

Jonesovo anglické účetnictví vzbudilo po svém zveřejnění velký ohlas. Poměrně jednoduché zjišťování zisku přispělo k jeho rozšíření nejen v Anglii, ale i v severním Německu i jižní Americe.^[4] V mnoha obchodních společnostech nahradilo italské účetnictví. Na čas jej zavedla i Bank of England.^[1]

Odkazy

Reference

1. FUKSA, Josef. Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 1. díl A – Ažiotáž. Praha: Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze, 1929. Kapitola Anglické účetnictví, s. 655. [Dále jen Fuksa]. 
2. Fuksa, s. 655–656.
3. Fuksa, s. 657–658.
4. Fuksa, s. 661.
5. Fuksa, s. 662–663.

Literatura

• FUKSA, Josef. Slovník obchodně-technický, účetní a daňový, 1. díl A – Ažiotáž. Praha: Tiskové podniky Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze, 1929. Kapitola Anglické účetnictví, s. 655–662. 
• JONES, Edward Thomas. Jones's System of Book-Keeping, by single or double entry. Bristol: [s.n.], 1796. (anglicky)