Amelia Mary Earhart (24. července 1897 Atchinson – nezvěstná od 2. července 1937?), známá jako Lady Lindy (dle určité podobnosti s letcem Charlesem Lindberghem), byla americká letkyně, která v roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Během letu v roce 1937 zmizela nad Tichým oceánem. Úředně byla prohlášena za mrtvou 5. ledna 1939.[3]
Život
Byla dcerou Edwina a Amy Earhartových. Narodila se v domě prarodičů v kansaském městě Atchison. Jejím dědečkem z matčiny strany byl Alfred Otis. V letadle poprvé seděla v roce 1920. O rok později absolvovala lekce létání a koupila si vlastní letadlo, dvouplošník Kinner Airster. V roce 1922 vytvořila neoficiální rekord: jako první žena letěla ve výšce přibližně 4250 metrů. V roce 1923 obdržela jako šestnáctá žena pilotní licenci od Mezinárodní letecké federace (FAI).
Dne 17. června 1928 jako první žena přeletěla v letadle Fokker F.VIIb/3m Atlantik (z Trepassey Harbor v Newfoundlandu do Burry Port ve Walesu), ovšem jen jako spolucestující. V roce 1930 překonala další rekord: jako první žena letěla rychlostí asi 290 kilometrů v hodině.
Znovu přeletěla Atlantský oceán 20.–21. května 1932. Tentokrát letěla sama v jednomotorovém letounu Lockheed Vega a stala se tak první ženou, která uskutečnila sólový přelet Atlantiku. Po letu dlouhém 14 hodin a 56 minut přistála v severním Irsku – kvůli technickým a povětrnostním problémům se jí nepodařilo původně plánované přistání v Paříži.
V roce 1936 začala plánovat let okolo světa. Po prvním neúspěšném pokusu vzlétla podruhé, s navigátorem Fredem Noonanem, na stroji upraveném pro dálkové lety s doletem až 4000 km Lockheed L-10E Electra 1. června 1937 z Miami. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazili 29. června do Lae na Nové Guineji. Měli za sebou 35 000 kilometrů cesty a zůstávalo jim ještě posledních 11 000 km. Dne 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu. Asi po 1300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo „zmizelo“.
Hledání ostatků
V červenci 2017 byla v amerických národních archivech nalezena fotografie, která naznačuje, že Earhartová zřícení i se svým navigátorem přežila. Fotografie byla pořízena na Marshallových ostrovech a řada expertů (mj. z FBI) došlo k závěru, že je autentická.[4] Ovšem fotografie byla nalezena již v japonském cestopisu z roku 1935.[5]
Již v roce 2010 byly objeveny fragmenty kostí a další artefakty, které mohly patřit Amelii Earhartové a jejímu navigátorovi, na atolu Nikumaroro, který je součástí souostroví Kiribati. Roku 2018 pak forenzní antropolog Richard Jantz prohlásil, že s jistotou 99% se jedná o ostatky Earhartové.[6][7] Podle objevů je pravděpodobné, že trosečníci zde žili několik týdnů až měsíců, než zemřeli, pravděpodobně na dehydrataci (na ostrově není zdroj pitné vody).[3] Podle nalezeného hliníkového plátu usuzují znalci, že se skutečně jednalo o tento letoun.[8] Další trosky letadla se pokusil objevit v okolí ostrova oceánograf Robert Ballard v roce 2019,[9] nicméně neuspěl.[10]
Příběh Amelie Earhartové
Příběh byl zachycen v americkém televizním filmu Amelia Earhart: The Final Flight (rež. Yves Simoneau, 1994) uvedeném v ČR pod názvem Poslední let. Amelii postupně filmově ztvárnily Diane Keatonová (Poslední let) a Hilary Swanková v americko-kanadském filmu Amelia (rež. Mira Nair, 2009).
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b WIRNITZER, Jan. Atol, kde zmizela slavná pilotka, odkryl chmurný příběh trosečnice. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., 2010-12-09 [cit. 2023-04-15]. Dostupné online.
- ↑ LARTEY, Jamiles. Newly discovered photo reignites Amelia Earhart conspiracy theory. Guardian [online]. 2017-07-05 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAČÍ, Josef. Záhada kolem zmizení slavné letkyně Earhartové trvá: nový důkaz vyvrátili blogeři. Seznam.cz [online]. 16. 7. 2017 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Je to jisté: Amélie Earhartová skutečně přistála na ostrově Nikumaroro. Flying revue [online]. Galileo Training, s.r.o., 2018-03-12 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Jan. Poslední let Amelie Earhartové. Nalezené kosti z atolu Nikumaroro podaly výmluvné svědectví. Nedd.cz [online]. TISCALI MEDIA, a.s., 2018-03-16 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na atolu v Tichomoří byla nalezena část letadla průkopnice Earhartové. Deník.cz. 2014-10-31. Dostupné online [cit. 2018-03-09].
- ↑ GRIČOVÁ, Andrea. Osud pilotky Earhartové je záhadou. Zaměří se na něj objevitel vraku Titanicu. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2019-07-26 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
- ↑ COHN, Julie. The Amelia Earhart Mystery Stays Down in the Deep. The New York Times [online]. 2019-10-14 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
Literatura
- LESIEUR, Jennifer. Amelia Earhartová: první žena, která zdolala Atlantik. Praha: Mladá fronta, 2010. 123 s. ISBN 978-80-204-2197-5.
- LOVELL, Mary S. The Sound of Wings: The Life of Amelia Earhart. London: Hutchinson, ©1989. xviii, 472 s., 24 s. fot., 4 mapy, 3 příl. ISBN 0091735963.
- MOTL, Stanislav. Amelia a její poslední dobrodružství. Stopy, fakta, tajemství... In: Český rozhlas Plus [online]. 20. 7. 2019 15:34–16:00 [cit. 20. 7. 2019]. Přístup z: https://plus.rozhlas.cz/stopy-fakta-tajemstvi-6483239
- MOTL, Stanislav. Poslední dobrodružství Lady Lindy. In: MOTL, Stanislav. Cesty za oponu času. 5, Ukřižovaná hvězda Hollywoodu Jean Sebergová: mafie proti Adolfu Hitlerovi a 29 dalších osudových příběhů. Praha: Eminent, 2018, s. 188–197. Stopy, fakta, tajemství. ISBN 978-80-7281-526-5.
- WIRNITZER, Jan. Atol, kde zmizela slavná pilotka, odkryl chmurný příběh trosečnice. iDNES.cz [online]. 19. 12. 2010 20:46 [cit. 2018-03-09] Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/atol-kde-zmizela-slavna-pilotka-odkryl-chmurny-pribeh-trosecnice.A101218_083947_zahranicni_jw
Externí odkazy
.png){kind=small}
