Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská (8. ledna 1640, Coburg – 24. srpna 1709, Butzbach) byla německou princeznou a členkou rodu Wettinů z Ernestinské větve ze Sasko-Gothajsko-Altenburska. Sňatkem se stala hesensko-darmstadtskou lankraběnkou a v letech 1678 až 1688 vládla jako regentka lankrabství.
Původ
Alžběta Dorotea se narodila jako nejstarší dcera Arnošta I. Sasko-Gothajského a jeho manželky Alžběty Žofie, jediné dcery vévody Jana Filipa Sasko-Altenburského. Šest let po její svatbě otec zdědil Sasko-Altenbursko a přijal nové erby a tituly.
Život v Darmstadtu
5. prosince 1666 se Alžběta Dorotea v paláci Friedenstein ve městě Gotha provdala za lankraběte Ludvíka VI. Hesensko-Darmstadtského. Ženich byl blízkým přítelem jejího bratra Fridricha a ovdovělý otec šesti dětí. Alžběta Dorotea mu porodila dalších osm dětí, dvě dcery a šest synů; jeden zemřel v dětství a další byl zabit v bitvě deset měsíců před její vlastní smrtí. Lankrabě Ludvík VI. zemřel 24. dubna 1678 a jeho nástupcem se stal jeho syn Ludvík VII. z prvního manželství, který vládl pouhých 18 týdnů a 4 dny, než 31. srpna 1678 zemřel v Gothe na úplavici.
Stejně jako otec, i Ludvík VII. určil v poslední vůli regentkou lankrabství svou nevlastní matku. Císařský dvůr požadoval, aby vládla společně se skupinou rádců vedených Weiprechtem z Gemmingenu, politicky moudrá a energická Alžběta tomu však zabránila. Odsunula radu na pozici poradců a získala možnost vládnout. Darmstadt pod její vládou vzkvétal.
Po smrti lankraběte Viléma Kryštofa Hesensko-Homburského v roce 1681 Alžběta Dorotea úspěšně napadla homberskou větev rodiny skrz vlastnictví Bingenheimu, prohlašovala, že oblast má správně patřit darmstadtské větvi, protože byl Bingenheim dán princezně Žofii Eleonoře Hesensko-Darmstadtské jako věno, když se vdávala za Viléma Kryštofa.
Když syn v roce 1688 dosáhl dospělosti, obdržela jako důchod půdu v Butzbachu, nabídla však synovi pomoc s vládou, což odmítl. Alžběta Dorotea zemřela 24. srpna 1709.
Nějakou dobu si před rokem 1667 Alžběta Dorotea psala deník. Přestože popsal jen 52 stránek, je deník považován za cenný pohled do světa německých dvorů.
Potomci
Alžběta Dorotea měla s Ludvíkem VI. osm dětí:
- 1. Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. 12. 1667 Gotha – 12. 9. 1739 Einhausen), lankrabě hesensko-darmstadtský od roku 1687 až do své smrti
- 2. Jiří Hesensko-Darmstadtský (25. 4. 1669 Darmstadt – 13. 9. 1705 Barcelona), vicekrál v Katalánsku 1698–1701, polní maršál, padl při obléhání pevnosti na kopci Montjuïc, svobodný a bezdětný
- 3. Žofie Luisa Hesensko-Darmstadtská (6. 7. 1670 Darmstadt – 2. 6. 1758 Oettingen)
- 4. Filip Hesensko-Darmstadtský (20. 7. 1671 Darmstadt – 11. 8. 1736 Vídeň), polní maršál, guvernér v Mantově
- ⚭ 1693 Marie Terezie de Croÿ-Havré (1673–1714)
- 5. Jan Hesensko-Darmstadtský (1672–1673)
- 6. Jindřich Hesensko-Darmstadtský (29. 9. 1674 Darmstadt – 31. 1. 1741 Butzbach), svobodný a bezdětný
- 7. Alžběta Dorotea Hesensko-Darmstadtský (24. 4. 1676 Darmstadt – 9. 9. 1721 Bad Homburg vor der Höhe)
- 8. Fridrich Hesensko-Darmstadtský (18. 9. 1677 Darmstadt – 18. 10. 1708 Čavusy), vstoupil do služeb cara Petra I. Velikého, zemřel na následky těžkých zranění utrpěných v Bitvě u Lesné
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Dorothea of Saxe-Gotha-Altenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
