Během příměří při válce o nezávislost se snažili Židé i přes zbrojní embargo sehnat zbraně. Irgun měl tyto snahy ve Francii, kde se mu podařilo zakoupit americké vyloďovací plavidlo typu LST (landing ship-tank). Loď nechal ukotvit poblíž Marseille, kde se na ni nalodilo asi 500 uprchlíků z Evropy a severní Afriky. Současně bylo na loď naloženo 5000 pušek, 450 kulometů a miliony nábojů, které získal od premiéra Bidaulta zdarma.[1] Loď, která byla pojmenována Altalena (podle pseudonymu Vladimira Žabotinského), pak 29. května1948 vyplula. Během cesty vstoupila v platnost dohoda o příměří. I přes tuto dohodu Ben Gurion schválil, aby Altalena přistála 20. června v Tel Avivu.[1]
Problém vyvstal, když Irgun oznámil, že 20 % zbraní připadne jeho jednotkám. To Ben Gurion odmítl jako porušení suverenity izraelské vlády. Mezi armádou a Irgunem došlo k přestřelce, když chtěl kapitán přistát u pláže v Tel Avivu.[1] Boj trval několik hodin a poté byla Altalena potopena. Při incidentu bylo zabito šestnáct bojovníků Ecelu a tři vojáci Hagany.
Izraelci nikdy nebyli tak blízko občanské války.[2] Potopení Altaleny nakonec vedlo k upevnění pozice Ben Guriona, který prosadil i přes silný nesouhlas transformaci Hagany a Palmach v regulérní armádu, která měla na konci příměří 60 000 mužů. O dělu, které ostřelovalo Altalenu a zapálilo ji, později Ben Gurion prohlásil:
„
Budiž to dělo požehnáno,… Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány.
↑ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN978-80-87029-16-9. S. 72.
↑
SPRINZAK, Ehud. Brother against Brother - Violence and Extremism in Israeli Politics. New York: The Free Press, 1999. Dostupné online. ISBN978-0684853444. S. 32.
