Alfa Lacertae

Alfa Lacertae
Alfa Lacertae (100x100)
Poloha hvězdy v souhvězdí Ještěrky
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíJeštěrka (Lacerta)
Rektascenze22h 31m 17,50131s
Deklinace50°16′56,9682″
Paralaxa31,79 ± 0,12 mas
Vzdálenost102,6 ± 0,4 ly
(31,46 ± 0,12 pc)
Barevný index (U-B)0,00
Barevný index (B-V)0,01
Barevný index (V-R)0,00
Barevný index (R-I)-0,03
Zdánlivá hvězdná velikost3,76
Absolutní hvězdná velikost1,27
Radiální rychlost-4,5 ± 0,9 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi137,51 ± 0,09 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci17,01 ± 0,08 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typA1V
Hmotnost2,194 M
Poloměr2,143 R
Zářivý výkon (V)27,7 L
Povrchová teplota9 050 ± 157 K K
Stáří4×10^8 let
Rychlost rotace128 km/s
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 213558
Bonner DurchmusterungBD +49° 3875
Bright Star katalogHR 8585
2MASS2MASS J22311751+5016571
SAO katalogSAO 34542
Katalog HipparcosHIP 111169
Tychův katalogTYC 3628-3193-1
General CatalogueGC 31471
Bayerovo označeníα Lac
Flamsteedovo označení7 Lac
SynonymaCCDM J22313+5017A, FK5 848, GCRV 14154, IDS 22272+4946 A, N30 4963, PLX 5449, PPM 40777, UBV 19265
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfa Lacertae (α Lacertae, zkráceně α Lac) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Ještěrky s zdánlivou jasností 3,76,[1] nacházející se ve vzdálenosti přibližně 103 světelných let od Slunce.[2] Přibližuje se k nám radiální rychlostí -4,5 km/s.[3] Jedná se o hvězdu hlavní posloupnosti spektrální třídy A1 V,[4] což znamená, že produkuje energii přeměnou vodíku v jádře. Je stará přibližně 400 milionů let,[5] má zhruba 2,2násobek hmotnosti Slunce,[5] asi 2,1násobek jeho poloměru[5] a poměrně vysokou rotační rychlost kolem 128 km/s.[6] Ze své fotosféry vyzařuje zhruba 28násobek sluneční svítivosti při teplotě okolo 9 050 K.[5]

V blízkosti hvězdy lze pozorovat vizuální složku CCDM J22313+5017B o magnitudě 11,8,[7] jde však pouze o optickou dvojhvězdu, tedy náhodné promítnutí hvězdy do stejného směru.[8]

Reference

  1. ANDERSON, E.; FRANCIS, Ch. XHIP: An extended hipparcos compilation. Astronomy Letters. 2012, s. 331. DOI 10.1134/S1063773712050015. Bibcode 2012AstL...38..331A. arXiv 1108.4971. 
  2. VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. arXiv 0708.1752. 
  3. GONTCHAROV, G. A. Pulkovo Compilation of Radial Velocities for 35495 Hipparcos stars in a common system. Astronomy Letters. 2006, s. 759–771. DOI 10.1134/S1063773706110065. Bibcode 2006AstL...32..759G. arXiv 1606.08053. 
  4. COWLEY, A.; COWLEY, C.; JASCHEK, M.; JASCHEK, C. A study of the bright A stars. I. A catalogue of spectral classifications. Astronomical Journal. 1969, s. 375–406. DOI 10.1086/110819. Bibcode 1969AJ.....74..375C. 
  5. a b c d BOYAJIAN, Tabetha S.; VON BRAUN, Kaspar. Stellar Diameters and Temperatures. III. Main-sequence A, F, G, and K Stars. The Astrophysical Journal. 2013, s. 40. DOI 10.1088/0004-637X/771/1/40. Bibcode 2013ApJ...771...40B. arXiv 1306.2974. 
  6. DAVID, Trevor J.; HILLENBRAND, Lynne A. The Ages of Early-type Stars: Strömgren Photometric Methods Calibrated, Validated, Tested, and Applied. The Astrophysical Journal. 2015, s. 146. DOI 10.1088/0004-637X/804/2/146. Bibcode 2015ApJ...804..146D. arXiv 1501.03154. 
  7. Entry 22313+5017, discoverer code BU 703, The Washington Double Star Catalog, United States Naval Observatory.
  8. HR 8585, The Bright Star Catalogue, 5th Revised Ed.

Související články

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!