Sabina de Iturbide y Huarte, Agustín Jerónimo de Iturbide y Huarte, Juana de Iturbide y Huarte, Salvador de Iturbide y Huarte, Ángel de Iturbide y Huarte, Josefa de Iturbide y Huarte, Felipe de Iturbide y Huarte a María de Jesús de Iturbide
Rod
Iturbidové
Otec
José Joaquín de Iturbide
Matka
Doña Maria Josefa de Arámburu y Carillo de Figueroa
Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval proti mexickým povstalcům ve španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerem, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. Dne 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I., hlava tzv. Prvního Mexického císařství, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po krátkém exilu v Evropě se vrátil do Mexika, kde byl odsouzen ke smrti zastřelením.
Vlajka
Po jednání s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA (UNYON ve zdroji, UNION na obrázku). Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun. Tato vlajka se stala základem Mexické vlajky.[1]