5,56 × 45 mm NATO je standardní puškovýnáboj s bezokrajovou nábojnicí lahvovitého tvaru a středního balistického výkonu používaný silami NATO. Vyvinut byl koncem 70. let v Belgii firmou FN Herstal. Skládá se z patron s označením SS109, SS110 a SS111. Dne 28. října 1980 byl v rámci STANAG 4172 standardizován jako druhý standardní náboj pro služební pušky sil NATO i mnoho zemí, které členy NATO nejsou.[1][2] Ačkoli nejsou úplně identické, byla řada nábojů 5,56 × 45 mm NATO odvozena od náboje .223 Remington, navrženého společností Remington Arms na počátku 60. let, kterému je rozměrově podobná.
Předchozím standardním nábojem NATO (dnes ale stále existuje) byl 7,62 × 51 mm NATO (ten byl odvozen od .300 Savage a měl nahradit náboj americkéarmády.30-06 Springfield). 7,62 × 51 mm NATO byl kritizován pro svůj příliš velký výkon pro moderní útočné pušky, v kombinaci s těmito zbraněmi totiž působil obrovský zpětný ráz. Proti menším nábojům také hmotnost tohoto náboje znamenala menší počet kusů, které unese jeden voják.
Na konci 50. let 20. st. firma Armalite a jiní američtí výrobci zbraní začali experimentovat se svými vlastními zbraněmi pro náboj malé ráže, ale vysoké úsťové rychlosti. Většinou používali náboj .222 Remington. Časem začalo být jasné, že do tohoto náboje není možné dát dostatečné množství střelného prachu, aby splnil normu amerického velitelství pozemních sil na míru penetrace střely. Armalite se spojil s firmou Remington, aby vyrobila podobný náboj, ale s delším tělem a kratším krčkem. Tak vznikl náboj .222 Remington Special. Ve stejnou dobu si zbrojovka Springfield Armory nechala u Remingtonu vyrobit ještě delší náboj, nazvaný .224 Springfield, který byl později uvolněn na trh jako lovecký náboj .222 Remington Magnum. Aby se nepletly všechny ty náboje označené jako .222, .222 Remington Special byl přejmenován na .223 Remington. Vzhledem k tomu, že americká armáda začala používat zbraně Armalite AR-15 a pušku M-16 v roce 1963, .223 Remington byl standardizován jako 5,56 × 45 mm. .223 Remington byl uvolněn na trh až v roce 1964.
V průběhu 70. let 20. st. členové NATO podepsali dohodu, ve které se zavázali vybrat druhý, menší a lehčí náboj, který měl nahradit 7,62 x 51 mm NATO. 5,56 mm byl úspěšný, ale ne s laborací, kterou dosud používala americká armáda. Místo toho byla vybrána laborace belgické zbrojovky FN. Ta používala těžší střelu a nižší úsťovou rychlost pro zvýšení výkonu zejména na delší vzdálenosti, aby splnila požadavek na prostřelení jedné strany ocelové helmy na vzdálenost 600 m.
Výkon
5,56 x 45 mm NATO v zásobníku
Náboj se standardní střelou (NATO: SS109; U.S.: M855) prostřelí přibližně 380 mm až 500 mm měkkých tkání za ideálních podmínek.
Se střelou typu U.S.: M855 prostřelí až 3 mm oceli. S průbojnou střelou (Armor-Piercing, viz projektil) prostřelí až 6 mm oceli.
Někteří kritizují jeho nízkou schopnost zabití jedním výstřelem. To je ale kompenzováno nižší hmotností (a tím větším počtem střel) a menším zpětným rázem – což byly důvody, proč byl tento náboj zkonstruován (viz výše).
Rozdíl oproti .223 Remington
Hlavním rozdílem oproti ráži .223 Remington je, že 5,56 x 45 mm NATO je laborován na vyšší výstřelový tlak a vyšší úsťovou rychlost. S nábojem .223 Remington se může střílet i ze zbraně komorované na 5,56 x 45 mm NATO, ale opačné použití by mohlo být nebezpečné.
↑ STANAG 4172 5.56 mm AMMUNITION (LINKED OR OTHERWISE). s3-mittlag-prod.cmd.as [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12.
↑ NATO Infantry Weapons Standardization, Per G. Arvidsson, ChairmanWeapons & Sensors Working GroupLand Capability Group 1 – Dismounted Soldier NATO Army Armaments Group. www.dtic.mil [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-01.
