Vznikla v listopadu 1919 jako reakce na používání kozácké jízdy bílými armádami. Při jejím vzniku do ní byli zařazeni všichni do té doby sloužící kavaleristé v Rudé armádě. Díky tomu, že zde sloužily jen jízdní oddíly, získala armáda neocenitelnou pohyblivost a byla tak nasazována k překvapivým úderům, po kterých se rychle stáhla zpět. Jejím prvním velitelem byl Semjon Michajlovič Buďonnyj.
Za občanské války byla Konarmija nasazena v týlu Děnikinových vojsk, kde působila velké škody na zásobování frontové linie. Poté působila na Kavkazu, kde ničila zbytky bělogvardějských sil.
Po polské ofenzívě na Ukrajině a obsazení Kyjeva v květnu 1920 byla I. jízdní armáda přemístěna z Kavkazu a nasazena do čela protiútoku Rudé armády. Rozkaz byl vydán 10. března 1920. Armáda se zrovna nacházela v oblasti u Majkopu. Na cestu se vydala 3. dubna a o dva týdny později už překračovala v RostověDon. 28. pak dobyli Huljajpole, hlavní základnu anarchisty Nestora Machny. Na místo svého určení se dostala po třiceti dnech pochodu, jímž překonala 1200 kilometrů. Poté participovala na ofenzívě Rudé armády na Ukrajině. Její jednotky pronikly až na 19 kilometrů k Varšavě, než byly odraženy a nuceny se stáhnout.
Členění
Tento seznam je neúplný.
4. jezdecká brigáda
21. jezdecký pluk
22. jezdecký pluk
6. jezdecká brigáda
11. jezdecká brigáda
14. jezdecká brigáda
K armádě byly také přiřazeny 4 obrněné vlaky a tři letecké eskadry.
