(E)-Stilben, také nazývaný trans-stilben, je organická sloučenina se vzorcem C6H5CH=CHC6H5. Z hlediska struktury obsahuje její molekula dvojici fenylových skupin napojených na ethen-1,2-diylovou skupinu na opačných stranách dvojné vazby; vzniká tak (E)geometrický izomer, čímž se sloučenina liší od cis-stilbenu, který má oba fenyly na stejné straně a vykazuje tak (Z) stereochemii. trans-Stilben je za pokojové teploty bílou krystalickou látkou, roztpustnou v organických rozpouštědlech. Dá se fotochemicky přeměnit na cis-stilben, z něhož je poté možné vytvořit fenanthren. Stilben objevil francouzský chemik Auguste Laurent v roce 1843.[2]
Izomery
Stilben má dva stereoizomery; trans-1,2-difenylethen, neboli (E)-stilben či trans-stilben, a cis-1,2-difenylethen, neboli (Z)-stilben či cis-stilben. Druhý z nich vykazuje výrazné sterické efekty mezi aromatickými kruhy, které brání konjugaci, v důsledku čehož je tento izomer méně stabilní.[3]
cis-Stilben je za pokojové teploty kapalný, s teplotou tání 5–6 °C, zatímco trans-stilben je krystalickou pevnou látkou, tající až při 125 °C.[4][5]
Bromací trans-stilbenu vzniká převážně meso-1,2-dibrom-1,2-difenylethan (také nazývaný meso-stilbendibromid); mechanismus zahrnuje jako meziprodukt bromoniový ion, jak lze očekávat u elektrofilní adice halogenu;[21] z cis-stilbenu v nepolárních rozpouštědlech, jako je tetrachlormethan, se tvoří racemická směs obou enantiomerů 1,2-dibrom-1,2-difenylethanu, s rostoucí polaritou rozpouštědla se ale zvyšuje tvorba meso sloučeniny, která například u nitromethanu tvoří 90 % směsi produktů.[22]
Tvorba malých množství obou enantiomerů stilbendibromidu z trans-izomeru naznačuje, že bromoniový meziprodukt vytváří rovnováhu s karbokationtem PhCHBr–C+(H)Ph, který má prázdný orbital p náchylný k nukleofilním atakům z obou stran.[21] Adice bromidů a tribromidů jsou výrazně stereospecifické i v rozpouštědlech s relativní permitivitou nad 35.[23]
Působením ultrafialového záření se trans-stilben mění na cis-stilben, přičemž reakce může pokračovat dále k fenanthrenu.[24]
Byly nalezeny podobné reakce s vyššími výtěžnostmi, využívající oxidaci v kapalném amoniaku za přítomnosti vzduchu.[29] Produkt může reagovat s deriváty anilinu za vzniku azobarviv.[26]
↑Auguste Laurent. Mémoire sur la série stilbique. Comptes rendus. 1843, s. 856–860.
↑Ernest L. Eliel; Samuel H. Wilen. Stereochemistry of Organic Compounds. [s.l.]: John Wiley and Sons, 1994. Dostupné online. ISBN0-471-01670-5. S. 566–567.
↑ abBUCKLES, Robert E.; WHEELER, Norris G. cis-Stilbene. Org. Synth.. 1953, s. 88. Dostupné online. DOI10.15227/orgsyn.033.0088.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.; Coll. Vol.. S. 857.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Je zde použita šablona {{OrgSynth}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abSHRINER, R. L.; BERGER, Alfred. trans-Stilbene. Org. Synth.. 1943, s. 86. Dostupné online. DOI10.15227/orgsyn.023.0086.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.; Coll. Vol.. S. 786.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Je zde použita šablona {{OrgSynth}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Tsutomu Mizoroki; Kunio Mori; Atsumu Ozaki. Arylation of Olefin with Aryl Iodide Catalyzed by Palladium. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1971, s. 581. DOI10.1246/bcsj.44.581.
↑Guochuan Yin; Andrew M. Danby; David Kitko; John D. Carter; William M. Scheper; Daryle H. Busch. Olefin Epoxidation by Alkyl Hydroperoxide with a Novel Cross-Bridged Cyclam Manganese Complex: Demonstration of Oxygenation by Two Distinct Reactive Intermediates. Inorganic Chemistry. 2007, s. 2173–2180. DOI10.1021/ic061957r.
↑Daryle H. Busch; Guochuan Yin; Hyun-Jin Less. Mechanisms in Homogeneous and Heterogeneous Epoxidation Catalysis. Příprava vydání S. Ted Oyama. [s.l.]: Elsevier, 2011. ISBN9780080558011. Kapitola Lewis Acid Catalyzed Epoxidation of Olefins Using Hydrogen Peroxide: Growing Prominence and Expanding Range, s. 119–153.
↑Hartmuth C. Kolb; Michael S. VanNieuwenhze; K. Barry Sharpless. Asymmetric dihydroxylation via ligand-accelerated catalysis. Chemical Reviews. 1994, s. 2483–2547. DOI10.1021/cr00032a009.
↑Zhi-Min Wang; K. Barry Sharpless. A Solid-to-Solid Asymmetric Dihydroxylation Procedure for Kilogram-Scale Preparation of Enantiopure Hydrobenzoin. The Journal of Organic Chemistry. 1994, s. 8302–8303. DOI10.1021/jo00105a065.
↑MCKEE, Blaine H.; GILHEANY, Declan G.; SHARPLESS, K. Barry. (R,R)-1,2-Diphenyl-1,2-ethanediol (Stilbene Diol). Org. Synth.. 1992, s. 47. Dostupné online. DOI10.15227/orgsyn.070.0047.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.; Coll. Vol.. S. 383.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Je zde použita šablona {{OrgSynth}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Atta-ur-Rahman. Stereoselectove Synthesis in Organic Chemistry. [s.l.]: Springer-Verlag, 1993. ISBN9781461383277. Kapitola Asymmetric Hydroxylations, s. 406–410.
↑ abJohn C. Gilbert; Stephen F. Martin. Experimental Organic Chemistry: A Miniscale and Microscale Approach. [s.l.]: Cengage Learning, 2010. ISBN9781439049143. Kapitola 10.6 – Bromination of Alkenes, s. 376–383.
↑Robert E. Buckles; Jane M. Bader; Roland J. Thurmaier. Stereospecificity of the Addition of Bromine to cis- and trans-Stilbene. The Journal of Organic Chemistry. 1962, s. 4523–4527. DOI10.1021/jo01059a097.
↑Roberto Bianchini; Cinzia Chiappe. Stereoselectivity and reversibility of electrophilic bromine addition to stilbenes in chloroform: influence of the bromide-tribromide-pentabromide equilibrium in the counteranion of the ionic intermediates. The Journal of Organic Chemistry. 1992, s. 6474–6478. DOI10.1021/jo00050a021.
↑Peter F. Vogt; John J. Gerulis. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2000. ISBN3527306730. DOI10.1002/14356007.a02_037. Kapitola Amines, Aromatic.
↑ abKlaus Hunger; Peter Mischke; Wolfgang Rieper; Roderich Raue; Klaus Kunde; Aloys Engel. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2005. ISBN3527306730. DOI10.1002/14356007.a03_245. Kapitola Azo Dyes.
↑William M. Cumming; I. Vance Hopper; T. Sherlock Wheeler. Systematic Organic Chemistry: Modern Methods of Preparation and Estimation. New York: D. Van Nostrand Company, 1926. Kapitola Preparation 294.—Dinitro-Stilbene-Disulphonic Acid (Na salt).
↑Arthur G. Green. Ueber die Oxydation von Paranitrotoluolsulfosäure. Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft. 1897, s. 3097–3101. Dostupné online. DOI10.1002/cber.189703003128.
↑Process for the preparation of 4,4'-dinitrostilbene-2,2-disulfonic acid. Původce vynálezu: Guglielmetti LEONARDO. US. Patentový spis US5041632A. 1991-08-20. Dostupné: <online> [cit. 2022-10-17].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu (E)-stilben na Wikimedia Commons