Ružomberok – Korytnica-kúpele
Stát
Slovensko Slovensko
Číslo
zrušená (předtím 870)
Provozovatel dráhy ČSD
Technické informace
Délka
23,564 km
Rozchod koleje 760 mm (bosenský)
Napájecí soustava neelektrifikovaná
Maximální sklon
2%
Počet kolejí
1
Maximální rychlost
40 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM )OSM , WMF
Průběh trati
Legenda
0,000
Ružomberok
Váh
Silnice I/18
2,266
Ružomberok malá stanica
3,502
konec tratě
Revúca
Revúca
5,427
Ružomberok-Biely Potok
6,652
Trlenská dolina
7,976
Ružomberok-Jazierce
Silnice I/59
Silnice I/59
11,420
Ružomberok-Podsuchá
Revúca
15,279
Liptovská Osada
Revúca
16,436
Liptovská Osada obec
Revúca
20,549
Liptovská Osada-Patočiny
Silnice I/59
23,467
Korytnica-kúpele
Některá data mohou pocházet z datové položky .
Železniční trať Ružomberok – Korytnica-kúpele je zrušená slovenská úzkorozchodná železniční trať , která spojovala Ružomberok s lázeňskou obcí Korytnica (dnes součást Liptovské Osady ). Její rozchod byl 760 milimetrů a v provozu byla mezi roky 1908 a 1974 . Podle původních plánů měla vést z Ružomberka, který ležel na Košicko-bohumínské dráze , až do Banské Bystrice . Společnost Mandel a Révész však postavila pouze úsek do Korytnice dlouhý 23,564 kilometru. Je veden údolím říčky Revúce a Korytnickou dolinou . K uvedení tratě do provozu došlo 5. června 1908 a provoz na ní až do roku 1921 zajišťovala Košicko-bohumínská dráha, která však byla toho roku vystřídána Československými státními drahami . Vlaky po trati jezdily až do 28. září 1974 , kdy došlo k zastavení provozu a těleso trati bylo rozebráno, aby ustoupilo rozvíjející se automobilové dopravě.
Vlak s lokomotivou T 47.021 v Jindřichově Hradci. Tento stroj byl původně provozován na trati Ružomberok – Korytnica-kúpele. První tři lokomotivy pro trať vyrobila firma MÁVAG z Budapešti (dnes Maďarsko ). Ty však byly během první světové války odvezeny pro potřeby Heeresfeldbahn a sloužily jak na železniční trati Gardena Fleimstalbahn , tak pro vojenské přepravy v Předních Dolomitech . Po skončení války zůstaly tyto lokomotivy v italském Tyrolsku a italské dráhy je provozovaly na trati z Mori přes Arco do Rivy v autonomní provincii Trentino na severu země.
Vlaky na ružomberské trati tak musely být tahány lokomotivami z Borzsatalské dráhy (na dnešní Ukrajině ). Následně se na trati objevily lokomotivy kkStB řady U, které se používaly až do roku 1959. Od padesátých let dvacátého století však již byly doplňovány a postupně nahrazovány motorovými lokomotivami řady TU 47.0 . Pro osobní dopravu se tehdy pořídilo deset nových vagónů typu Balm/ú vyrobených ve společnosti ČKD Tatra .
Parní lokomotiva U 37.006 je coby památník umístěna v parku před železniční stanicí v Ružomberku .
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná trať Ružomberok – Korytnica
