Špačkovití (Sturnidae) je ptačí čeleď, která má schopnost zapamatovat si a pak využívat ve svém repertoáru cizí hlasy. Nejznámější z této čeledi je špaček obecný, který se i zásluhou člověka rozšířil do mnoha zemí všech kontinentů. Další druhy špačků žijí také v Africe a Asii.
Nejrozšířenější druhy špačkovitých
Loskuták posvátný – Gracula religiosa – je často chován v klecích. Měří 28–30 centimetrů. Žije v jižní a jihovýchodní Asii, převážně v zalesněných oblastech. Pestrá paleta jejich skřeků vytváří téměř pravidelné zvukové pozadí.
Špaček obecný – Sturnus vulgaris – měří přibližně 22 cm. Samec i samice jsou černí se silným kovovým leskem a malými žlutobílými skvrnami, které jsou výraznější v zimním období. Mláďata jsou šedohnědá. Vyskytuje se v Evropě, v mírném pásmu Asie a v severní Africe. Byl převezen i do Severní Ameriky. Nejčastěji obývá okraje lesů, lesíky a zahrady v nížinách a podhůřích. Hnízdí v dutinách stromů. Na bledě modrých vejcích sedí oba rodiče 13–14 dní, mláďata v hnízdě krmí 19–22 dní. Po opuštění hnízda se mladí špačci shlukují do hejn a odlétají do polí ale i sadů za potravou. Tito ptáci se živí hmyzem, příležitostně třešněmi, bobulemirévy vinné, kukuřicí.
Špaček růžový – Pastor roseus – připomíná vzhledem i velikostí špačka obecného. Samec i samice jsou zbarveni černě s kovovým leskem, v kombinaci s růžovou barvou. Mláďata jsou hnědošedá, s bílou spodinou těla. Vyskytuje se ve stepích a polopouštích jihovýchodní Evropy a přilehlé části Asie až po střední Asii. Hnízdo z trávy staví většinou na zemi nebo v hromadách kamenů.
