Šardžá (arabsky الشارقة) je třetí největší emirát Spojených arabských emirátů a zároveň jeden ze šesti zakládajících členů této federace. Emirát má rozlohu 2600 km² a v roce 2008 měl 800 000 obyvatel. Jako jediný leží jak na pobřeží Perského zálivu, tak i na pobřeží Ománského zálivu. Metropolí emirátu je město Šardžá.
Geografie
Emirát se skládá z několika oddělených částí:
- větší západní, převážně pouštní část, ležící při pobřeží Perského zálivu, v níž se nachází i jeho metropole
- tři exklávy ležících mezi horami na východě a vodami Ománského zálivu:
- exkláva obklopená územím Ománu:
Správní členění
Emirát se v současnosti člení na 9 obcí [2]:
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění zachycuje tabulka:[1]
| rok
|
způsob
|
počet
obyvatel
|
hustota
zalidnění
|
| 1980 |
sčítání |
&0000000000159317.000000159 317 |
&0000000000000061.50000061,5
|
| 1985 |
sčítání |
&0000000000228317.000000228 317 |
&0000000000000088.10000088,1
|
| 1995 |
sčítání |
&0000000000402792.000000402 792 |
&0000000000000155.500000155,5
|
| 2005 |
sčítání |
&0000000000793573.000000793 573 |
&0000000000000306.400000306,4
|
| 2010 |
odhad |
&0000000001050000.0000001 050 000 |
&0000000000000405.500000405,5
|
Historický přehled
Město Šardžá patřilo k nejbohatším městům v oblasti s osídlením trvajícím přes 5000 let. Začátkem 18. století ovládl město kmen Al Qasimi a roku 1727 zde vyhlásil nezávislý stát. 8. ledna 1820 podepsal jeho emír, šejch Sultan Bin Saqr Al Qasimi, jakož i představitelé dalších států v oblasti Perského zálivu, s Brity Generální mírovou smlouvu (General Maritime Treaty), jíž se zřekli provozování pirátství a obchodu s otroky. Roku 1853 pak následovala smlouva o věčném míru (Perpetual Maritime Truce), jíž přijal britský protektorát a byl pak spravován v rámci Britské Indie. Roku 1892 pak následovala další protektorátní smlouva, čímž se emirát Šardžá stal jedním ze států tzv. Smluvního Ománu. K emirátu Šardžá původně patřil celý severovýchod dnešních Spojených arabských emirátů, ale v průběhu 19. a 20. století došlo k oddělení některých jeho východních částí, přičemž některé z nich vládci emirátu Šardžá později opětovně připojili ke svému území. Tak došlo roku 1866 k osamostatnění emirátu Rás al-Chajma (v letech 1900-1921 ho však emirát Šardžá opět ovládal) a roku 1901 k osamostatnění emirátu Fudžajra. V případě k emirátu později trvale znovupřipojených částí se jednalo o následující státy: Dibba (emirát v letech 1871-1951), Al-Hamrija (emirát v letech 1875-1922), Hira (emirát v letech 1915-1942), Kalba (emirát v letech 1903-1952). Roku 1971 se pak stal emirát Šardžá jedním ze zakládajících států Spojených arabských emirátů.
Poštovní známky
Od roku 1963 vydával emirát poštovní známky označené "Sharjah" případně "Sharjah & dependencies". Přes nevyjasněnou poštovní funkci některých emisí odborníci tyto známky do katalogů zařadili.[4][5] Celkové množství vydaných známek je přibližně 1000,[5] přičemž se jednalo o typické obchodně filatelistické emise a až jedna třetina známek byla leteckých. Emise byly zoubkované i nezoubkované a často s nízkými náklady. Spolehlivé údaje o produkci chybí, což je odrazem vydávání známek prostřednictvím agentur. Známky vycházely do roku 1973. Pro přístav Chór Fakkán vycházely mezi lety 1965 a 1969 vlastní známky.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
