Řazení zdrojů (Unit Commitment)[1][2] je optimalizační úloha minimalizace jejich provozních a najížděcích nákladů na výrobu příslušného objemu elektrické energie daného predikcí její spotřeby uvažovaného období vzorkovaného zvolenými řezy, tj. plán jimi generovaných výkonů pokrývajících predikovanou spotřebu v každém řezu daného období.
Objektivní funkci danou součtem provozních a najížděcích nákladů zdrojů integrovaných přes dané období vyjádříme následovně:
kde , a resp. je výkon resp. stav -tého zdroje v čase , dále resp. a jsou příslušné nákladové koeficienty resp. doba odstávky a časová konstanta exponenciálního nárůstu najížděcích nákladů -tého zdroje v čase , a dále resp. je počet zdrojů v síti resp. počet časových řezů uvažovaného období nasazení zdrojů. jsou matice nezávisle proměnných objektivní funkce řádu , a jejich přípustná řešení jsou vymezena následujícími nerovnostmi resp. rovností:
kde a představuje predikci spotřeby v příslušném řezu uvažovaného období. Následuje příklad denního plánu řazení zdrojů:
při následujícím predikovaném denním zatížení:
Pozn.: V případě, že je známé rozložení predikované spotřeby mezi jednotlivými odběrnými místy v příslušných řezech uvažovaného období, je možné zahrnout do objektivní funkce i ztráty výkonu přenášeného elektrickou sítí od napájecích míst k odběrovým, zjištěné výpočtem chodu sítě nad jejím modelem. V praxi je však uvedené obtížně realizovatelné, neboť výrazně prodlouží dobu optimalizačního výpočtu.
Reference
↑N.P. Padhy. Unit commitment – a bibliographical survey, IEEE Transactions On Power Systems 19(2):1196–1205, 2004.
↑GARLÍK, Bohumír; KŘIVAN, Miloš. Renewable energy unit commitment, with different acceptance of balanced power, solved by simulated annealing. [s.l.]: Energy and Buildings 67 - Elsevier, 2013. S. 392–402. (anglicky)