Název města znamená v srbštině lávku; přestože v předtureckých dobách zde existovala již osada s názvem Ravno, v dlouhém období osmanské nadvlády se nakonec ujal název tureckého původu.[2] Původní slovanský název se nakonec uplatnil u kláštera Ravanica a místní říčky.
Historie
Antické vykopávky
V dobách Římské říše se zde nacházela osada s názvem Horeum Margi.
V roce 1805 se v blízkosti města odehrála jedna z klíčových bitev prvního srbského povstání, Bitva o Ivankovac. O několik let později, během druhého srbského povstání, se zde sešel Milan Obrenović se zástupci Osmanské říše a vyjednal autonomii Srbsku v oblasti výběru daní a samosprávy. V roce 1834 z Ćuprije odešli poslední Turci. Od roku 1899 má Ćuprija také vlastní školu. Dalšímu rozvoji města přispělo také zavedení železnice v 70. letech 19. století (z Bělehradu do Niše) a výstavba dálnice ve stejném směru o téměř sto let později.
Na počátku 20. století založili Češi ve městě cukrovar, který byl později znárodněn a nějakou dobu po rozpadu Jugoslávie zanikl. Jeho areál byl v roce 2022 opuštěný.[zdroj?]. V roce 2016 město Ćuprija iniciovalo výstavbu nové průmyslové zóny na východním okraji města, blízko k dálničnímu výjezdu.
Kultura
Budova školy
V blízkosti Ćuprije se nachází Klášter Ravanica a památník bitvy o Ivankovac.
V samotném středu Ćuprije stojí kostel sv. velkomučedníka Jiřího.
Město má rovněž i své kulturní centrum – srbskyЦентар за културу Ћуприја. V Ćupriji také existuje muzeum, které je věnované antické osadě Horeum Margi. Založeno bylo roku 1954 a v současné budově je od roku 1993.
Doprava
Město východním směrem obchází hlavní srbská dálnice – dálnice A1 z Bělehradu do Niše. Vede tudy také i železniční trať ve stejném směru, není zde však nádraží, které by město obsluhovalo; při přesunu trati do nové stopy zůstalo původní zcela mimo trať.
Školství
V Ćupriji se nachází zemědělská vysoká škola. Kromě toho zde existuje také i gymnázium a technická škola.
